2. ročník 2018

4. – 6. 10. 2018

Festival Zóna demokracie vznikl v roce 2017 jako reakce na aktuální společenské dění. Jeho cílem je obnova a budování zdravé občanské společnosti a posílení vztahů mezi uměním a demokracií.

Účastníci 2. ročníku Zóny demokracie se mohou těšit na politické a dokumentární divadlo, hudební vystoupení, vernisáže výstav a rukodělné workshopy. Cílem projektu je představit divákům současné angažované a politické umění a vytvořit tak prostor pro otevřenou diskuzi nad závažnými společenskými tématy v neformálním a netradičním prostředí.

Oproti loňskému ročníku, kdy jsme se zaměřovali především na mladé publikum, se letos chceme zaměřit na opačné divácké spektrum, a to na seniory. V České republice je podle posledního sčítání obyvatel přes 1, 6 mil. lidí ve věku 65+, což je více než 16 % populace. Jakmile se však do důchodového věku dostane silná populační vlna tzv. „Husákových dětí“ (děti narozené během 70. let 20. století), bude v ČR skupina seniorů tvořit až 1/3 obyvatelstva. Právě proto je potřeba zaměřit se na práci se staršími lidmi co nejdříve. Se stářím souvisí i fenomén osamění a pocit neužitečnosti – senioři přitom touží předat své celoživotní zkušenosti a pomoci mladší generaci. Se seniory chceme pracovat nejen jako s (pasivními) diváky, ale také je hodláme zapojit do aktivního festivalového dění. Bude tak docházet ke vzájemné generační výměně, která je v každé komunitě velmi potřebná a obohacující.

Zóna demokracie probíhá jako součást Festivalu demokracie v rámci Fóra 2000.

Předběžný program:

čtvrtek 4. 10.

18:00 Společné šití české státní vlajky se Zašívárnou, kavárna NoD
V Zašívárně vznikají originální vzory, které Hanka se Šárkou, designérky ze Zašívárny, zpracovávají tradičními technikami. Můžete si je sami udělat s jejich tvořicími sadami nebo si je nechat vyrobit od vyšívacích babiček. Společně s nimi budeme na festivalu tvořit – šít, vyšívat, háčkovat či plést – velkou státní vlajku. Ze zbytků látek, vln a přízí vytvoříme společnými silami českou státní vlajku, která bude na konci festivalu vystavena v prostorách kavárny NoD. Workshop je určen pro kohokoliv, kdo chce přiložit ruku ke společnému dílu a chce strávit čas ve společnosti příjemných dam z řad vyšívacích babiček ze Zašívárny.

19:30 zahájení festivalu Zóna demokracie, Experimentální prostor NoD

20:00 Divadlo Feste: Václav Havel – Moc bezmocných, Experimentální prostor NoD a přilehlá veřejná prostoranství

Inscenace se neodehrává v divadelních budovách, nýbrž ve veřejném prostoru měst. Vzniká vždy nová, původní verze, která pracuje s charakterem veřejného prostoru daného místa. Stejně tak vždy znovu připravujeme sekundární textové a audiovizuální materiály, hledáme takové, které souvisejí s osobou a dílem Václava Havla v kontextu místa či města.

Na základě vydání Charty 77 je Václav Havel vzat do vazby, najejíž podmínky, jak sám později doznává, nebyl připraven. Přesvšechny snahy udržet svoje tělo i duši v kondici (z diářevyplývá, že Havel hodně cvičí, učí se anglicky a čte) v němvazba stále více vyvolává paniku a úzkost.

Své situaci vězně nerozumí, je znát, že variantu odebrání svobody a pobytu ve vězeňském zařízení dříve dostatečně nepromýšlel.

Kritický moment přichází 6. dubna 1977, kdy ve stresu nabízí prokurátorovi výměnou za propuštění záruky „slušného chování“.

Selhání, jehož se dopustil, popření svých dosavadních zásad a principů, jež artikuloval, nastartovaly v Havlově svědomí energii, která jej přinutila k zevrubné reflexi, k hlubokému promyšlení disidentství a krizové existenciální situace, do níž ho postavil samopohyb politického systému. Pokoušel se uvažovat nad možnostmi bezmocného jedince, rozhodne-li se svému zotročení vzepřít. Zároveň byl skutečně rychle z vazby propuštěn.

Z potřeby vykoupit se, znovu se narovnat, vypořádat se se systémem znovu a lépe, použije Havel pracovní text pro plánovaný česko-polský sborník jako záminku k vytvoření rozsáhlé eseje o možnostech bezmocných.

pátek 5. 10.

18:00 Společné šití české státní vlajky se Zašívárnou, kavárna NoD

20:00 Jan Strýček & kol: Sedm kostek cukru, Divadlo NoD
Drama pro dva herce o povaze svobody, hrdinství a osobní zodpovědnosti.

Kdy přichází vhodná doba na to začít bránit svobodu? A jak člověk zjistí, jestli se k tomu hodí? Nejhorší zlo, bez ohledu na to, jaký je rok, je plíživé zlo, takové, které roste potichu a nenápadně a když si konečně uvědomíme, jak je nebezpečné, už je příliš pozdě začít s ním bojovat. Příběh inspirovaný životem politického vězně, Josefa Černohorského, a našimi vlastními životy…

Námět a scénografie: Tereza Černá
Režie: Jan Strýček
Dramaturgie: Tereza Pavelková
Produkce: Nadan Pojer
Foto: Nadan Pojer
Hrají: Vojtěch Hříbek / Václav Zimmermann a Marta Sobotková

Inscenace vznikla za pomoci Státního fondu kultury a DAMU pod symbolickou záštitou Ústavu pro studium totalitních režimů a Mons. prof. PhDr. Tomáše Halíka, Th.D.

sobota 6. 10.

Celodenní doprovodný hudební program konference Nadace Forum 2000 – Festival demokracie na Náměstí Republiky.